středa 10. června 2015

Rakovnická "60", Nad očekávání skvělá

30. 5. 2015, Rakovník

Dva a půl týdne po mém trápení na Transvulcanii mi už kotník splaskl a snese i nějakou zátěž, takže plán na víkend je jasný: Optimálně tak pětihodinový výběh po Českém Středohoří s co nejvíce kopci. Třeba po trase loňského Loučení. Andorra je už přeci jen za dveřmi. Zbývá poslední měsíc něco natrénovat, jinak tam zhebnu. 

Takhle krásně sem to měl naplánovaný, až mě z toho vyvedl Olaf, který se na facebůčku zmínil o víkendové Rakovnické "60". Přečetl sem si propozice. 58 km a +1500m převýšení, 50:50 poměr asfaltu a lesních cest. Nejrychlejší loňský čas byl za svižných 6:13. No, mohlo by tam být víc kopců a méně asfaltu, ale jako tréninkový závod to bude určitě lepší, než pobíhat někde sám. Čék se přeci jen při závodě víc hecne. Takže rozhodnuto.


Protože jsem nedávno už konečně taky dočetl Koernera, tak už vím, jak na to a co je nejdůležitější. Mít plán! Lépe řečeno několik plánů. Vzhledem k tomu, že to beru hlavně jako trénink na Andorru, plány mám tedy následující:

A) Otestovat nový gely a nepo* se z nich
B) Vyběhnout úplně všechny kopce a nepo* se z toho
C) Zaběhnout to max. do 7h a nepo* se z toho

* neposrat (bylo by tam moc sprostých slov a to nemám rád, takže sem dávám jen jedno pod hvězdičku...)

Na tomto závodě je pár zajímavých věcí, se kterými jsem se do teď ještě nesetkal: Jednak startovné pouze 1 Kč. Slovy jedna Koruna česká, kdyby někdo nevěřil. V cíli vás za to čeká pěkný diplom a dokonce i tričko s logem závodu...No, chápete to? Já ne. Dále je závod otevřený mimo chodcoběžců také pro cyklisty, tak jsem zvědavej, jak se spolu utkáme na trati. Poslední věc, závod má tzv. průběžný start tzn. vystartovat můžete kdykoliv mezi 6:00 až 7:30 ráno.

Já dorážím na parkoviště u cíle po půl sedmé a hned se seznamuji s Michalem, který sem doráží ve stejný čas. Start je na rakovnickém náměstí, asi 1,5km odtud, takže dáváme spolu zahřívací výklus směrem na start. Není nad to se před závodem pěkně vyklusat. No, vlastně se mi to ještě nikdy nepodařilo, ale někde jsem to četl. 

Po rychlém odbavení se na startu a pozdravením se se známými tvářemi vyrážíme spolu s Michalem v 7:10 vstříc šedesáti kilometrové trati. Když si chci start vyfotit, tak si akorát uvědomím, že je to snad můj první závod ultra, co poběžím bez foťáku. Půjčil sem ho, takže dnes to bude bez mých vlastních fotek.

Začátek trasy je cca 5 km po silnici až do obce Lubná. Kecáme spolu s Michalem celou cestu a díky tomu alespoň nepřepalujeme začátek. Prté když běžíš a můžeš u toho kecat, tak se zaručeně nepředřeš. No i když pár cyklistů jsme předběhli. A vlastně i všechny běžce co jsme kde po cestě potkali. Klapalo nám to s Michalem skvěle, hned od začátku jsme si přirozeně rozdělili funkce. Já se starám o navigaci, on sleduje na hodinkách naše tempo.

"Zatím máme průměrku lehce nad 5 min/km" hlásí Michal
"Hmmm, to je nějaký rychlý, musíme trochu zpomalit" odvětím.

Nicméně namísto zpomalení to po chvíli vypadá, že jsme přidali do kroku ještě víc.


Stoupání za Lubnou
Autor: Markéta Hrnčálová
Za Lubnou začíná první a zároveň největší krpálek. Vyběhneme jej bez přechodu do chůze až nahoru. Cestou v kopci předbíháme zadýchané cyklisty, kteří nás ale v klesání za kopcem zase předjedou. Následují polňačky a luční pěšiny. Tam doháníme nejdřív Jirku Hofmana, dnes netradičně s čtyřnohou posilou jezevčíkem a kousek za ním i Olafa. 

"Před chvilkou mě předbíhala Lada. Je to tak 10 minut."  hlásí Olaf aktuální stav.
"OK, třeba ji doženeme" a razíme s Michalem dál.

Za hoďku a čtvrt od startu dobíháme na první kontrolu v hospodě Pod hradem, pod hradem Krakovcem. No a koho tu nepotkáme. Je tu i Lada. Vysrkneme kofolu a letíme všichni spolu dál. Terén se mezitím podstatně změnil. Louky vystřídalo údolí v lese plné kaluží, bahna, kořenů a jiných překážek, což mě vyhovuje. Do toho začne i pršet a to už teprve paráda. 

"Supééér, jen ať chčije dál, co to dá!" raduji se z příjemné změny oproti rozpálené Transvulkánii.


Konečně bahno a déšť!
Autor: Markéta Hrnčálová
Běží se mi tak dobře, že ještě o něco zrychlím. Michal se drží, ale Ladu už jsme ztratili. Pouze ve dvou tak dorazíme do Machova Mlýna, kde následuje krásný úsek podél říčky Javornice. 

Mě se to tu furt zdálo povědomé a pak si vzpomenu, že jsme sem do Machova Mlýna jezdili na teambuilding s kolegy z bývalé práce. Tak 14 let nazpět. Dokonce i tu Javornici znám dobře, sjíželi jsme ji totiž na pramicích, když byla rozvodněná. Z 6 pramic jsme tu 4 totálně rozštípali.


Brodíme, brodíme.
Autor: Markéta Hrnčálová
Běžíme dál přes všechny brody a že jich tu je nepočítaně. Dají se i obejít a přejít po lávce. To je ale moc zdržování, takže to bereme s Michalem oba napřímo z rozeběhu rovnou do vody. Dva tři dlouhý skoky a jsme na druhý straně. To mě baví, tak peláším dál, když v tom:

"Hele Aleši, já už tě asi nechám běžet samotného. Hodně si zrychlil a já bych to takhle dalších 30km nevydržel." houkne na mě Michal
"To je škoda, ale jak myslíš. OK, třeba se ještě uvidíme!" a běžím dál sám.

Ač to dělám při závodech velmi zřídka, vrazím si do uší mp3 s něčím ostřejším a užívám si sám přírodu, hudbu a lehkost běhu. Blížím se k Berounce, kde je i tajná občerstvovačka. Protože cucám poctivě každou hoďku testovací gely nic moc nepotřebuju, jen se napiju a letím dál.

Michal dobíhá už sám na 1. tajnou občerstvovačku
Autor: Markéta Hrnčálová
Za mostem přes Berounku následuje stoupání po silnici. Běžím do kopce a zase předbíhám nějaký zadýchaný cyklisty. Hned jak se terén sklopí z kopce směrem na Skryje, tak mě zase předjedou. Ve Skryjích je další kontrola č.2.

"Hele on už je zase tady!?" zaslechnu od cyklistů hned jak doběhnu.

Hodím do sebe kofolu, vdechnu zředěný vývar a pokračuji dál. Trasa míří zase zpět dolů k Berounce, kde pouze proběhnu další tajnou občerstvovačku na kterou tu narazím. Zastavil bych se, ale kdyby byla někde jinde a ne ani 1,5 km za poslední kontrolou v hospodě. 


Dobíhám do Pustovět (50. km), kontrola č. 3
Autor: Markéta Hrnčálová
V dálce vidím dalšího běžce. Dobrý na tom průběžném startu je to, že když vyrazíte později, tak nejste na trati nikdy sám a stále je koho předbíhat. Zrychlím, dotáhnu ho a v dáli vidím dalšího. Stejný proces. Jen se mezi nás míchá ještě jedna cyklistka s kterou se sále míjím. 

Vše vyřeší až dlouhé stoupání nad Berounku, kde všechny i cyklistku předběhnu. Stále mi to běhá fajnově i do kopců, tak mám radost. Navíc kousek za stoupákem koukám, že mám za sebou už maratonskou vzdálenost 42 km. Za 3:49, to není špatný. 

Pustověty 50. kilometr, poslední kontrola č.3 a posledních 8 km do cíle. Ošáhnu camel a stále tam je ještě dost a to jsem ani jednou ještě nedoplňoval. Z 1,5l určitě hodně přes 0,5l. To už bude na těch posledních 8km stačit, takže doplňovat nemusím. Kopnu do sebe jen další kofolu a hned běžím dál. Za celou cestu jsem se ani nekoukl na Ambitech na jaký běžím cílový čas. Zkontroluji tedy Final Time Estimate, ukazuje čas 5:23. To snad není možný, to je skoro o hodinu lepší než loňský nejlepší čas. 

"Super!" a s chutí se do toho zase obuju.

Nejdřív po asfaltové cyklostezce a pak po silnici výživným stoupákem nad Lašovice. Odtud následuje poslední trailový lesní úsek. Všechno tu tak pěkně voní, kvete a nabijí, že se běží úplně samo. Málem z toho opojení minu tajnou fixovou kontrolu č.4. Pěšina za ní padá zase z kopce k Rakovnickému potoku, kde se napojuje zpět na asfaltovou cyklostezku. 

Snažím se po ní rozeběhnout co nejrychleji, ale nejde mi to, asfalt mi už nechutná a musím se do toho dost nutit. Nakonec přepnu na takové neutrální spíš klusací tempo, asi už mě doběhla i únava.

Ale co, už jsem na skoro konci. Za chvíli vidím, že se blížím k Tyršovu koupališti, kde je konečně cíl. Před cílem sedí u občerstvení všichni, co již dokončili a povzbuzují mě do posledních pár metrů. Po schodech nahoru na terasu a je to, jsem tu. Cíl!

"Máš to za 5:31. To je nádherný čas!...."
".... ale bohužel je o 3 minuty pomalejší než zatím nejrychlejší čas."
Informuje mě hned Petr, hlavní org závodu.

"Cože? To snad není možný! To je škoda." 

Teda to mě docela zklamalo, takový malý rozdíl. Okamžitě mě napadá hned několik míst, kde jsem mohl ty tři minuty v pohodě ušetřit, kdybych to věděl. Např. nedávat si na 2. kontrole ten vývar. Ale co 2. místo je také dobré a já mám vývar rád.

"Nééé, počkej, já se spletl! Naopak, ty jsi o 4 minuty rychlejší, takže si první! Gratuluji!" opravuje se po chvíli nečekaně Petr.
"Fakt? Ty jo, no tak supéééér!"


Petr v zázemí cíle na koupališti Tyršák
Autor: Markéta Hrnčálová
Dnes se vše povedlo ještě líp, něž jsem si stanovil. Všechny plány A, B, C jsem splnil. S gely žádný problém, všechny kopce jsem vyběhl a dal jsem to pod 7 ba dokonce pod 6 hodin. Z ničeho z toho jsem se nepo* a navíc jsem to ještě vyhrál. Jako další bonus dostávám krásný diplom, tričko s logem závodu a poté příjemné pozávodní posezení s ostatními účastníky.

Co k tomu dodat, prostě parádní den. Velké díky za něj patří hlavně organizátorům a také všem skvělým lidem na trati a na pivku po závodě;) Díky!

Pepa Rajče (3. místo) a Rumcajs (1. místo)
Autor: Markéta Hrnčálová

Doslov
- Od závodu se startovným 1,- Kč jsem opravdu nic víc než vytyčenou trasu nečekal, takže jsem byl tím vším velmi mile překvapen. Organizací, tajnými občerstveními, tričky, diplomy. No sakra, je to vůbec možný?
- Co se týče trasy, je opravdu krásná, rychlá a zábavná. V propozicích je sice 50:50 asfaltu ku lesním pěšinám, ale nebylo to tak hrozný. Asfaltu určitě nebylo 50%, bylo ho méně. Řekl bych tak 30 max. 35%. 
- Kopců bylo poskrovnu. Nevím jak ostatní, ale já naměřil celkové převýšení pouze + 1 019 m a ne udávaných +1 500 m. 
- Tajné občerstvovačky jsem teda vůbec nečekal, takže určitě velmi příjemné překvapení. Jen by příště mohly stát někde dál od kontrol, které jsou v hospodách a kde se čék už občerství.
- Na start se postavilo 159 lidí z toho 99 chodců/běžců a 60 cyklistů. Můj čas nejrychlejšího běžce byl celkově včetně cyklistů 18. nejrychlejší.
- Každý kdo budete na tím to závodem příští rok uvažovat, tak vůbec neváhejte a určitě jděte do toho! Užijete si to.
- Díky Markétě Hrnčálové za supr fotky, které jsem si, s dovolením, pro oživení blogu vypůjčil.

2 komentáře:

  1. Ahoj, gratuluju k výsledku! Jakou aplikaci používáš pro výsledný čas? Já si vytvořil svoji, ale je trochu opruz vždy přes PC nastavovat vzdálenost závodu a pak nahrávat do hodinek. Ideální by bylo, aby se vzdálenost načítala z navigované trasy, ale to se mi nepodařilo rozchodit...
    A jestli to není moc tajný, jaký ty gely jsi tedy zkoušel?

    Díky,
    Jakub H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Kubo, diky! Taky jsem si udelal svoji appku do Ambitu resp. sem si upravil jednu co sem nasel. Nicmene presne jak rikas pred zavodem se to musi vzdycky nastavit. Ja tim ze mam Ambit 3 a uz je konecne i appka na Android, tak to muzu nastesti nastavit alespon rychle pres mobil. Gely jsem zkousel novy od Nutrendu, zmenili ted recepturu (Carbosnack) je řidší a musim rict, ze mi to vyhovuje plus maj nyni i variantu s kofeinem (prichut kola) to se taky hodí, ale je lepsi si to otestovat.
      Mej se
      Ales

      Vymazat